Baukom

Firma s takovým názvem neexistuje. Vymyslel jsem si ho a jak po přečtení poznáte nebudu muset vysvětlovat proč.

Jsou firmy různých typů. Jsou malé, velké nebo funkční a nefunkční. Je jasné, že i malá firma může dost dobře fungovat a stát si za svými závazky. Já jsem měl tu možnost v jedné takové pracovat. Byl jsem přijatý do firmy kterou vedl jeden boss co si skutečně neviděl moc do pusy, byl to ale rovný chlap a i pře všechno co se stalo nakonec jsem rád že jsem u něj mohl pracovat. Mohl jsem se něčemu přiučit mohl jsem vidět, že někdy není možné jednat s lidmi v rukavičkách a taky že je potřeba i sprostých výrazů, aby bylo dosaženo výsledku. 

Pracoval jsem tam na postu technického pracovníka, který měl na starosti chod areálu, staral se o budovu a nájemníky, vydával dělníkům nářadí a materiál ze skladů, dělal jsem dispečéra, který koordinoval návoz materiálu, vypisoval jsem objednávky a zařazoval dodací listy. Kdykoliv jsem se podíval, bylo vždy co dělat jestli se věnovat papírování, nebo sekání trávníku vždy jsem si práci zastál. Po pracovní stránce tedy nebylo mi co vytknout. Velmi rychle jsem se zadaptoval. Jediné v čem byl problém bylo mé odměřené chování vůči mému šéfovy. Tento přístup kdy jsem mu nedával příležitost mě za něco "usměrňovat" jej asi celkem vytáčel. On byl vždy rád, když měl lidi celé v hrsti a mohl s nimi manipulovat. 

Jednou z výhod a současně nevýhod našeho pracovního vztahu bylo taky to, že jsme dostávali část mzdy oficiálně a část mzdy neoficiálně. člověk když chtěl dostat tu neoficiální mzdu na kterou neměl nárok, musel sekat latinu. Já jsem měl však pevně přislíbeno, že za svou práci dostanu dvacet tisíc čistého a to byl právě ten velký závazek, který mi nakonec asi nemohl splnit. Tyto peníze jsem dostal jen první měsíc a v půli dalšího měsíce jsem už dostal výpověď. 

No a jak k tomu došlo? Zavolal si mě a řekl mi že by to prostě mezi námi nešlo. Byla u toho i Lidka jeho účetní a moje kamarádka. Vzal jsem tu výpověď a nakonec byl rád že to tak dopadlo. V koutu duše jsem totiž věděl, že tato práce není vyloženě pro mě.

Tady je dopis co jsem v tu dobu napsal své kamarádce

Ahoj Hani,
dlouho jsi mi nepsala a tak ani nevím jak dopadla ta tvoje cesta po
Jižních Čechách, na kterou jsi se minulý týden chystala. Bylo špatné
počasí tak jen doufám, že jsi v pořádku. Napadlo mě, že by jsme se
mohli někde v Brně nebo tam odkud pocházíš potkat a třeba se projet
někde na kole spolu.
Psal jsem Ti o své nové práci. Teď už je to moje stará práce, protože
jsem k tomuto pátku dostal ve zkušební době výpověď. Ani to nebylo
nakonec nijak dramatické, protože jsme si už před týdnem s mým šéfem
hromadu věcí vyjasnili a aniž bych ho přesvědčoval uznal, že je chyba
na jeho straně. Ona to není ani tak chyba jako spíše styl jednání s
lidmi. Sám mám taky mnoho chyb a určitě mezi ty hlavní patří
nedostatek arogance, sprostých slov a výbušnosti při zastávání
firemních "nároků". Sám se držím jistých pravidel a systému chování,
který se obtížně mění. Každopádně v prostředí, kde platí jiná pravidla
bych se i já časem změnil a v případě Baukomu by to nebylo určitě k
lepšímu.
Minulý týden jsem zažil pár příjímacích pohovorů na post zedníka, ze
kterých se mi skutečně dělalo zle. Už na začátku totiž uchazeč
absolvuje test kolik mobingu a bossingu jako zaměstnanec pobere.
Skutečně vtěrné osobní, rodinné a intimní otázky si nemůže dovolit
klást žádný ředitel. Ke mě si ve vstupních dotěrnostech dovolil jen
polovinu toho co k zedníkovi - nicméně o to více jsem byl zvědavý,
jestli si může nějaký "Boss - Vitásek" něco takového dovolit. V první
lekci interních managerských postupů jsem byl přizván k řešení
problému mého podřízeného Michala, který nejprve vyčetl vedoucímu
tesařů, že si nepoulí zeli po sobě lešení, které jsme následně museli
po nich oba přeskládá vat, poté vedoucí tesařů chytil Michala pod
krkem a nazval jej sprostým titulem s tím, že od uklízení jsme tam my.
Já jsem u toho nebyl a sám bych zpětně někomu nic nevyčítal, ale dal
bych si příště pozor a takovým lidem klíče od skladu víckrát
nepůjčoval. Náš Boss vyřešil situaci tak, že nás oba dva upozornil aby
jsme si uvědomili, kdo je a kdo není ve firmě nahraditelný a podle
toho se k ješitnému tesařovi chovali, protože když přijde firma o mě
nebo řidiče dodávky nic se neděje. Když však přijde o živnostníka
tesaře - je to problém, jelikož se řemeslníci hůře hledají. Takže se v
podstatě nic nestalo. O několik dní později chytil stejný člověk pod
krkem zase jiného mladého zaměstnance - jednoho vysokoškoláka co se
přihlásil na místo stavbyvedoucího, který dal na to okamžitě výpověď -
hmm no řekl bych, že i inteligentních lidí je poskrovnu tak nevím
jestli má skutečně Baukom dobře nastaveny priority. Nevím jestli je
dobré v ješitném egoistovy umocňovat pocit nepostradatelnosti tím, že
budu sám ze sebe dělat blbce. Každopádně je to jediný způsob jak s
takovým člověkem vyjít - na druhou stranu je skutečně otázkou jestli
mě nebo komukoliv jinému to za usmolené peníze stojí.

Toto jsem našel na internetu:

"Co je pro mobbera charakteristické? Je to člověk egocentrický, silně
autoritativní, skálopevně přesvědčený o své výlučnosti a
nepostradatelnosti. Je rovněž mistrem přetvářky a manipulace. Těžko mu
něco odmítnout - vždyť vás přece "ve své naivitě" požádal o takovou
samozřejmost!
Je zvyklý posazovat se a nadřazovat za každou cenu. Jde dokonce tak
daleko, že chce kontrolovat i vaše pocity a chování. Běda, když
neuznáte, že je to všechno pro vaše dobro!
Pro mobberovo chování je typická hostilita - vzpouzí se kontrole,
opovrhuje ostatními, považuje je za hlupáky. Vlastní chyby zakrývá
poukazováním na nedostatky druhých.
Typická je pro něj absence empatie. Odborníci dokonce přirovnávají
vývojovou úroveň jeho emocí k pětiletému dítěti. Není schopen
hlubokých citů, necítí soucit s ostatním a především nemá morální
zábrany. Ve vztahu k druhým se sice rád projevuje jako moralista, ale
o svých činech a jejich správnosti nikdy nepochybuje.
Důvody, proč mobber se šikanou začne, mohou být různé. Závidí oběti,
že má něco, co on ne (třeba i šťastný rodinný život). Zvedá si vlastní
hodnocení tím, že ponižuje druhé. Chce mít moc a nechce se o ní dělit,
případně se obává konkurence. Je frustrovaný, stresovaný. Nudí se.
Mobbeři se mohou rekrutovat i z řad bývalých obětí - začnou raději
první, než by byli znovu postiženi. A mezi příčiny také patří snaha
vyhnout se odpovědnosti.
Mnozí manažeři považují mobbing za osobní záležitost, která nemá s
prací nic společného. To je ovšem omyl. Je logické, že oběť ztrácí
postupně schopnost bezchybně pracovat a snižuje se její výkonnost.
Obětí šikany jsou často chytří a kvalifikovaní lidé (závistivec je
nemůže snést vedle sebe), kteří jsou takto vyštváni z firmy. Mění se i
prostředí na pracovišti a vznikají zde patologické vztahy, které
přetrvávají i po odchodu postiženého pracovníka."

Důvodem, proč lidi v Baukomu zůstávají jsou skutečně peníze. Je to
systém oficiální a neoficiální mzdy, kdy za práci dostanou více peněz
než v jiných firmách. Mají větší životní náklady, pokrývající třeba
výchovu dětí, splácení bydlení a nebo svých vlastních zájmů týkající
se "koníčků" (automaty-alkohol apod.) Lidi peníze potřebují - je to
tak, je si toho vědom i Vitásek, ale pořád přemýšlím, jestli si může s
lidmi v práci jednat tak jak jedná dovolit. Jestli si může rozvedený,
bezdětný, bez trvalé partnerky žijící člověk dovolit kouřit doutníky
místo cigaret, jezdit v luxusním terénním autě, koupit si jednou za
dva roky telefon za 25tis.(jen proto, že je dva roky starý), jezdit na
manikůru - pedikůru, navštěvovat (s plešatou hlavou) kadeřnici a
chodit v pětatřiceti v přiléhavém bílém tričku??? Bezpochyby může
vše... - Vitásek je Boss!!, Numero Uno, Godfather, Mistr Big, Lord Of
The Ring a navíc Sprostej chlap, kteréj to všem musí všem jak se patří
ukázat :)))

Minulou sobotu byl v Mikulčicích koncert Jiřího Šmicra.
Nespíval tam sice toto, ale řekl bych, že se "Sprostej chlap" v jeho
podání zdá výstižný a velmi Cool
https://www.youtube.com/watch?v=XBAOynpBZI8
no a "Řekněte prdel" je sice šokující, ale když nechceš, nikdo Tě
nenutí to celý den v práci poslouchat :))
https://www.youtube.com/watch?v=LX2uEQdDUfU&NR=1

 Pokračování tohoto příběhu bylo velmi akční. Po skončení pracovního poměru jsem se chtěl nahlásit na úřadu práce, ale neměl jsem kompletní papíry k tomu aby mi mohly vyměřit podporu. Ani po měsíci od skončení pracovního poměru se nic nezměnilo, tak jsem se skutečně nasral, vzal jsem si na sebe to nejlepší oblečení, půjčil jsem si od kamaráda zrcadlovku a do kakáčku nabral pár psích granulí, no a vyrazil za mým bývalým šéfem dát mu trochu s té jeho medecíny. Přijel jsem a u brány areálu agresivně zaflokoval a zatroubil. Když nikdo nešel, tak jsem si vzal foťák a všechno okolo začal fotit. Následně jsem se vrátil zpět k autu a znovu vícekrát zatroubil. Viděl jsem jak se pohly záclony, nicméně když nikdo nešel vzal jsem ten kakáč s psíma granulami a šel do kanceláře. Hned při vstupu jsem blikl bleskem Vitáskovi do očí a dal mu do rukou ty granule v kakáči. Byl překvapený, že nebyl schopný slova, tak jsem pokračoval já. Řekl jsem, jak si to představuje, že i pes musí za něco žrát a když není schopný poslat mi potřebné dokumenty nemám ani já na jídlo. On na to, že ho to vůbec nezajímá a ať vymažu ty fotky. Odmítl jsem a dal se k odchodu. On za mnou však vyběhl a začali jsme se o foťák přetahovat. Chytl mě za krk, potom za nohy a chtěl mě povalit na zem. V tu chvíli se objevili před firmou i dva zaměstnanci no a sledovali nás s nechápavým pohledem. Já jsem držel foťák a nehl se ani o píď. Když pochopil, že tudy cesta nevede, řekl mi sprostými slovy abych mu ten foťák dal, že s těmi fotkami od sud neodejdu. Pochopil jsem, že je schopný všeho a foťák mu dal. Když jsem ho viděl, že si s mazáním neví rady a nerozumí ovládání foťáku, vzal jsem si jej a před ním fotky smazal. Na to řekl ať od sud vypadnu. Pozdravil jsem zaměstnance a mé kamarády a s jistým pocitem za dosti učinění odjel. Hned v autě jsem dostal telefonát, že mi papíry co nejdříve pošle a dohlédne na to aby bylo všechno v pořádku. Já jsem mu poděkoval a omluvil se za to jednání, na češ se on taky omluvil. Řekl jsem mu, že jsme si skvěle potykaly a moc si jej vážím což je pravda. Všechno co mi slíbil to dodržel. 

Po nějaké době mi došel dopis s poslední výplatní páskou na níž byl nalepení štítek s textem:

Ahoj Jarku,

jelikož sis mzdu za 7/07 nevyzvednul osobně,

posílám Ti to složenkou. Omlouvám se, že to 

posílám až teď , ale dva měsíce jsem na neschopence

a kolegyně se na to vykašlala.

Ještě jednou se omlouvám a přeju hezké svátky.

Zdraví Liduna